Slezský zemský sněm
(14. 9. 1871 — 14. 9. 1877 )

Zemské volby do všech kurií proběhly v září 1871. Tentokráte se formování česko-polského volebního výboru ujaly nové energické osobnosti a předvolební agitace slavila úspěch v podobě zvolení pěti slovanských poslanců. Do popředí politického aktivismu mezi polskými obyvateli těšínského Slezska se dostal mistřovický sedlák Jerzy Cienciała. Na české straně přispěl k obnovení zájmu o politické dění advokát z Frýdku Karel Kotek. Němečtí poslanci se rozdělili na stoupence ústavověrné strany původního liberálního zabarvení, zejména šlo o velkostatkáře, a na mírně ve sněmu převažující nacionální liberály, kteří se rekrutovali zejména z řad poslanců zastupujících městské obyvatelstvo. Zemským hejtmanem byl císařem opět jmenován hrabě Amand Kuenburg. Slovanští poslanci se snažili na sněmu řešit národnostní problematiku ve vztahu k německé úřední řeči ve Slezsku, rozvoje vyššího českého a polského školství atp. Díky německé sněmovní většině však jejich návrhy nebyly vyslyšeny. Velkým tématem bylo také zřízení biskupství, případně univerzity v Opavě. Ani jeden z těchto plánů nebyl realizován pro odpor dotčených ministerstev, které ani jeden z návrhů nedoporučily. A tak se aktivita poslanců obrátila zejména k rozvoji železniční sítě v zemi. Sněm jednal od 14. září 1871 do 18. dubna 1877; rozpuštěn byl 14. září 1877.