Adresa (adresa sněmovní, adresní debata)

Reakce poslanců na trůnní řeč panovníka. Byla přijímána na začátku nového sněmovního období říšské rady na základě tzv. adresní debaty. Průběh adresní debaty a přijetí vlastní adresy se dělo na základě souběžného formování sněmovní většiny. Vláda sice podle prosincové ústavy byla říšské radě odpovědná, ale její složení nemuselo korespondovat s podobou sněmovní většiny. Ministerského předsedu a ministry vybíral panovník výhradně dle svého uvážení, nejčastěji z řad aristokratů, vysokých státních úředníků či generálů. Výsledek voleb tak na složení vlády nemusel mít zpravidla vliv. Vláda si však ve sněmovně musela najít většinu, která by ji nadále podporovala. K tomuto hledání mj. přispívala adresní debata a její výsledek v podobě adresy panovníkovi. Adresy však mohly přijímat i zemské sněmy, a to jako odpověď na panovníkův reskript. Adresou se poslanci obraceli k panovníkovi se svými požadavky a návrhy.