Časová osa vývoje parlamentarismu v českých zemích a Československu
Karikatura inovovaného (připojení V. všeobecné kurie) kuriového systému názorně odráží míru nerovnosti kuriového systému, kdy v V. kurii volily miliony voličů, ve IV. statisíce... v I. tisíce.
1897
Březen 1897: volby do říšské rady
Mladočeský humoristický list kritizuje předvolební kampaň sociálních demokratů, kteří se vydávají za Čechy, ale po volbách rychle sundali předvolební čamaru (symbol češství) a vyměnili ji za kabát "beznárodnosti" a společně s německými "bratry" zaútočili na české státní právo.
1897
30. 3. 1897: Protistátoprávní prohlášení českých sociálnědemokratických poslanců na říšské radě
Vůdce České radikálně pokrokové strany.
1897
4. 4. 1897: Založení České radikálně pokrokové strany
Mladočeská karikatura ukazuje vábání české opozice (dívka ve slovanském kroji) do kočáru sněmovní koalice tvořené zatím Poláky (kočím ministerský předseda Badeni), alpskými klerikály, Jihoslovany a českou šlechtou. Jednalo by se tak po šesti letech mladočeské opozice o obnovení někdejšího "železného kruhu pravice" z 80. let, jehož součástí tehdy byli staročeši.
1897
5. 4. 1897: Vydání tzv. Badeniho jazykových nařízení
Vendomský sloup v Paříži je symbolem jednoho z Napoleonových vítězství, zde symbolizuje triumf německých liberálů ze 60. let, kdy proti vůli ostatních prosadili svoji vizi rakouského/cislajtánského (tj. předlitavského) parlamentarismu a ústavnosti. Toto své dílo pak nyní, když nejsou u moci, porážejí obstrukcí v parlamentě. Na piedestalu vidíme sochu Antona Schmerlinga, "otce ústavy" z 60. let, a německé "anarchisty" kácející sloup ústavního pořádku. S pobavením vše sleduje Čech (v čamaře)...
1897
Duben – červen 1897: německá obstrukce na říšské radě
Fotoportrét jedné z "ikon" německonacionální scény v Předlitavsku, z Čech pocházejícího poslance K. H. Wolfa. Wolf zprvu patřil mezi Schönererovy stoupence, tzv. všeněmce, ale po konfliktu s ním v roce 1902 spoluzaložil samostatnou frakci "Svobodných všeněmců /Freie Alldeutschen", která se později stala jedním z pilířů Německé radikální strany / Deutschradikale Partei. Wolf proslul jako neúnavný protičeský agitátor a muž mnoha skandálů.
1897
27. 9. 1897: Souboj ministerského předsedy Kasimira Badeniho s českoněmeckým poslancem Karl H. Wolfem
Dobová karikatura tematizuje problém dlouhých parlamentních projevů, během nichž poslanec zestárne a nepříliš věrná manželka mu mezitím povine kupu nemanželských dětí...
1897
28./29. 10. 1897: Dvanáctihodinová řeč Otto Lechera
Znovuzahájení poprázdninového jednání říšské rady provázely hádky a strkanice poslanců. Karikaturista mladočeských Šípů (23. října 1897) kritizuje chování německé menšiny ve sněmovně. Uvozovky v názvu relativizují oblíbený slovní obrat rakouských Němců o "zářící" německé kultuře nadřazené ostatním národům monarchie.
1897
24. 11. 1897: Rvačky v poslanecké sněmovně říšské rady
Povolání ozbrojených sborů předsednictvem sněmovny k udělání "pořádku" ve sněmovně bylo největší potupou rakouského parlamentarismu 19. století.
1897
25.-26. 11. 1897: Lex Falkenhayn
Posměšná německá karikatura na pád Badeniho "slovanské" vlády. Vpředu jde představitel Polák (s kalpakem na hlavě), za ním symbol byrokracie (klarinetista v úřednické uniformě), vedle něj Čech (malý otrhanec s fyziognomií idiota - tzv. blbý Vašek). Posledním je premiér Badeni.
1897
28. 11. 1897: Demise Badeniho vlády
Na přelomu listopadu a prosince 1897 Prahu v důsledku demise Badeniho vlády zachvátilo několikadenní násilí. Pořádek nastolilo až vyhlášení stanného práva 2. prosince 1897. Výtržnosti tehdy ovlivnily řadu umělců.
1897
2. 12. 1897: Nepokoje v Praze a vyhlášení stanného práva nad Prahou a okolím
Dobová mladočeská karikatura reagující na absenci německých poslanců na českém sněmu.
1898
26. 2. 1898: Odchod německých poslanců z českého sněmu a jeho bojkotování
Německá karikatura akcentuje domělou závislost ministerského předsedy Thuna (na velbloudu) na svém ministru financí, Čechu Kaizlovi - ten vede (a někam zavede) svého ministerského předsedu. Karikatura dále tematizuje absolutistické vládnutí Thunova kabinetu, kterému se nepodařilo zprůchodnit parlament. U Kaizlových nohou leží Badeniho ostatky a nad nimi se vznáší podobizna kancléře Metternicha. Thun se Kaizla ptá: Co je to tu za kostnici?, ten odpovídá: To je putující před nám, který se nechal zlákat fata morganou (Metternich) příliš daleko do pustiny a bídně v ní zhynul. Thun: Brr! Neměli bychom to naše dobré Rakousko vést zase zpátky do oázy?
1898
7. 3. 1898: Jmenování vlády Františka Thun-Hohensteina a mladočeského předáka Josefa Kaizla jejím ministrem financí
Mladočech Vašek s českými národními atributy (čamara, sokolí brko na čepici) drží na řetěze "nácu" - opici zpodobňující národně sociální stranu sápající se po mandátech v páté všeobecné volební kurii. Národní sociálové ovšem nakonec do mladočeského poslaneckého klubu ve Vídni po "horkých" volbách 1901 nevstoupili (jak predikuje řetěz v karikatuře).
1898
9.–11. 4. 1898: Ustavující sjezd České strany národně sociální
Podobizna jednoho ze zakladatelů českého agrarismu a představitele středočeských řepařů.
1899
6. 1. 1899: založení České agrární strany
Mladočeská karikatura tematizuje uzavření říšské rady stále ochromené německou obstrukcí. Parlament uzavřel ministerský předseda Thun, přezdívaný pro svou vysokou postavu "dlouhý Franz".
1899
31. 1. 1899: Vládnutí bez parlamentu
Portrét z doby kolem 1914
1899
19. 2. 1899: založení Radikálně státoprávní strany
Titulní list české brožury s překladem německého programu a českými komentáři k němu.
1899
21. 5. 1899: Schválení tzv. Svatodušního programu předlitavských Němců
1899
24.–29. 9. 1899: VII. sjezd rakouské Sociálně demokratické strany dělnické v Brně
Nový ministerský předseda Clary (ústavověrný velkostatkář z Teplic) usmiřuje německého vlka (tj. obstrukci) s hlavou poslance K. H. Wolfa (Wolf = vlk) pochoutkou v podobě Badeniho jazykových nařízení. Obětování vnitřní úřední češtiny mělo nastolit status ante quo, usmířit rakouské Němce a po dvou letech zprůchodnit ústřední parlament. Otázkou bylo, co na to řeknou Češi...
1899
17. 10. 1899: Odvolání jazykových nařízení – vláda Manfreda von Clary-Aldringen
Z mnoha teoretických kandidátů, kteří měli říši vyvést z krize, se nakonec stal schopný byrokrat Ernst Koerber.
1900
19. 1. 1900: Jmenování vlády Ernsta von Koerber
Zrušení jazykových nařízení o vnitřní úřední češtině Claryho vládou na konci roku 1899 vedlo české poslance k obstruování jednání říšské rady od počátku roku 1900. Zdržovací obstrukce drtila (rozzuřený býk) parlamentní jednání (býčí aréna) a někdejší spojenci (Poláci - Jaworski; konzervativní Němci - Kathrein) i protivníci (ústavověrný velkostatek - Stürgkh; liberálně-nacionální Němci - postava německého Michla) se ji marně snažili potlačit.
1900
22. 2. 1900: Zahájení české obstrukce na říšské radě ve Vídni
T. G. Masaryk se po rozchodu s mladočechy v roce 1893 sice stáhl z poslanecké scény, ale politické dění dále ovlivňoval. Činil tak zejména prostřednictvím svých tiskových orgánů Čas či Nová doba. Vydatným pomocníkem mu při tom byl redaktor Jan Herben. Masarykovy nonkonformní názory, mj. vymezování se vůči českému státoprávnímu programu, však narážely na odpor a Masaryk byl mnohými vnímán jako cizorodé těleso v české politice i národě. Založení vlastní strany, nazývané neoficiálně "realistickou", znamenalo od roku 1900 Masarykův postupný návrat do vrcholné politiky. Poslanecký mandát však získal až v roce 1907.
1900
31. 3.–1. 4. 1900: Založení České strany lidové (tzv. realistů)
Ne každé vítězství má dlouhého trvání. Češi sice obstrukcí dosáhli uzavření říšské rady, a tedy se dokázali postavit na "(ú)roveň Němců, ale jen tak trochu z blahovůle vlády. Češi již jen s ohledem na svůj mnohem nižší počet ve sněmovně nemohli vydržet s násilnou obstrukcí týdny a měsíce jako Němci. Kromě uazvření sněmovny a jejího následného rozpuštění také ničeho dalšího, natož pozitivního nedosáhli. Sociálnědemokratická karikatura tento fakt odkryla velmi záhy...
1900
8. 6. 1900: uzavření říšské rady z důvodu „české muziky“