Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna národů
(9. 6. 1990 — 9. 6. 1992 )

Sněmovna národů začala hrát s ohledem na podmínku schválení důležitých zákonů nadpoloviční většinou v obou jejích částech výraznější roli v rámci Federálního shromáždění, než tomu bylo v době, kdy se kolem přijímání zákonů velká diskuze nevedla. Patrné je to také na počtu samostatných schůzí, kterých se jen za dva roky konalo 18. Náznaky neshod ve Sněmovně národů byly patné už v předchozím období, když se na schůzi 27. 3. 1990 komplikovaně dohadovala o názvu státu. Naplno se projevily při projednávání tzv. kompetenčního zákona v listopadu 1990 o tom, jaké mají mít republiky kompetence ve vztahu k federaci. Již předtím byl ve Federálním shromáždění schválen zákon, který přerozděloval pravomoci z federace na republiky, v jehož důsledku ztrácelo Federální shromáždění významnou část vlivu. Na konci volebního období se řešení otázky suverenity republik ve vztahu k federaci nacházelo v rozvráceném stavu, když se poslanci Federálního shromáždění nebyli ani schopni dohodnout, jak má znít otázka týkající se referenda o společném státě. Tyto otázky se měly řešit až volbách v roce 1992, předvolební boj však ukazoval, že se reprezentanti českého a slovenského národa ve svých představách čím dál více rozchází.