78%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
57%
Vysokoškoláků
44%
Znovuzvolených
45
let
Průměrný věk
17
let
Nejnižší věk
75
let
Nejvyšší věk

Federální shromáždění ČSSR/ČSFR - Sněmovna lidu
(24. 5. 1986 — 9. 6. 1990 )

celkem 298 poslanců
11
Klub poslanců Československé strany lidové | ??? – ???
11
Klub poslanců Československé strany socialistické | ??? – ???
1
Klub poslanců Komunistické strany Československa | ??? – ???
136
Klub poslanců Komunistické strany Československa | ??? – ???
2
Klub poslanců Strany slobody | ??? – ???
2
Klub poslanců Strany slovenskej obrody (Demokratickej strany) | ??? – ???
36
Skupina (Klub) poslanců bez stranické příslušnosti | ??? – ???
199
Národní fronta Čechů a Slováků (NF)
130
česká
7
maďarská
1
německá
1
polská
58
slovenská
2
ukrajinská

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 298 z 298
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (10)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (9)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (12)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
10
1
10
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
20
75
20
75
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
20
79
20
71

O sněmovně

Volební období počínající rokem 1986 bylo doslova přelomové, a to nejen pro Sněmovnu lidu, ale také pro Sněmovnu národů a národní parlamenty. Jednalo se o poslední celorepublikové volby konané většinovým systémem, v nichž voliči schvalovali jediného kandidáta. Volební období Federálního shromáždění a národních rad bylo původně pětileté, s ohledem na požadavek brzkých svobodných voleb, jenž byl jedním z nejvýznamnějších hesel listopadových demonstrací roku 1989, bylo volební období zkráceno ústavním zákonem č. 45/1990 Sb. z 27. 2. 1990. K tomu dni však měly zmíněné zákonodárné sbory již výrazně odlišné složení než na počátku období. Předsedou Sněmovny lidu se v roce 1986 stal Vladimír Vedra z KSČ, který nahradil dlouholetého předsedu a svého stranického kolegu Václava Davida. V čele předsednictva sněmovny stál Josef Bartončík z ČSL, který se jako jediný poslanec zdržel hlasování při schvalování zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb. k ochraně veřejného pořádku z 14. 2. 1989. Toto opatření reagovalo na lednové demonstrace připomínající sebeupálení Jana Palacha. Sněmovna lidu se samostatně téměř nescházela, což se příliš nezměnilo ani po 17. listopadu 1989. Do té doby se sešla třikrát (v roce 1988 ani jednou), poté také třikrát. Složení Sněmovny lidu se začalo výrazněji měnit na základě zákona č. 183/1989 Sb. z 28. 12. 1989. Tehdy sněmovna reagovala na rezignace svých poslanců trvající od listopadu tím, že schválila jejich náhradníky, na nichž se shodly organizace Národní Fronty s nově ustaveným hnutím Občanské fórum. Patřili mezi ně např. Michael Kocáb nebo Václav Benda, díky němuž získala ve Federálním shromáždění zastoupení také Křesťanskodemokratická strana, založená v prosinci 1989. Tyto hromadné kooptace se konaly ještě 30. ledna a 27. února 1990.

Zobrazit data k
24. 5. 1986
9. 6. 1990