Volební období senátu 1925 až 1929 bylo druhým volebním obdobím horní komory Národního shromáždění republiky Československé. Volby do senátu se uskutečnily 15. listopadu 1925 a oproti volbám z roku 1920 tentokrát proběhly na celém území republiky. Jejich vítězem se stala agrární Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která získala 23 mandátů. V těsném závěsu ji následovala Komunistická strana Československa s 20 mandáty. Třetí nejsilnější byla Československá strana lidová (ČSL) se 16 mandáty.
První schůze senátu se konala 17. prosince 1925, poslední s pořadovým číslem 186 proběhla 28. června 1929. Při první schůzi bylo provizorně znovuzvoleno předsednictvo senátu z předchozího volebního období, a to jen s tím rozdílem, že místopředsedu Bohuslava Frantu nahradil národní demokrat Jaroslav Brabec. Definitivně bylo předsednictvo zvoleno 18. února 1926. V jeho čele stanul Václav Klofáč z České strany národně sociální, 30. listopadu 1926 byl na jeho místo zvolen Mořic Hruban z ČSL. Pěti místopředsedy byli 18. února 1926 zvoleni Jaroslav Brabec z Československé národní demokracie, agrárník Václav Donát, Wilhelm Niessner z Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR, František Soukup z Československé sociálně demokratické strany dělnické a Mořic Hruban. Při nové volbě místopředsedů 20. listopadu 1926 byli zvoleni Josef Böhr z Německé křesťansko-sociální strany lidové, Karol Krčméry z Hlinkovy slovenské l’udové strany, Jaroslav Brabec, Václav Donát, Václav Klofáč a František Soukup. V senátu působilo dále šest zapisovatelů a čtyři pořadatelé. Senátoři působili celkem v 15 výborech.
Mezi lety 1925 a 1929 byla schválena řada významných zákonů. Ustanovena byla např. osmnáctiměsíční vojenská služba, příslušníkům armády bylo odebráno voličské právo a v platnost vstoupila nejen nová daňová, ale také správní reforma, která nahradila dosavadní správní provizorium. Do druhého volebního období senátu spadá rovněž volba prezidenta republiky. Volba se uskutečnila na společném zasedání poslanecké sněmovny a senátu 27. května 1927 a vítězně z ní vyšel Tomáš Garrigue Masaryk, který získal v prvním kole o 13 hlasů více, než byla potřebná třípětinová většina.
Volební období mělo trvat až do roku 1933. Agrární strana a některé další strany tzv. panské koalice ale preferovaly předčasný termín, neboť měly v úmyslu využít momentálního hospodářského vzestupu k posílení své pozice v Národním shromáždění. Dne 8. října 1929 navíc koalici opustili členové Hlinkovy slovenské l’udové strany. Předseda vlády František Udržal se v dané chvíli dohodl s prezidentem Tomášem G. Masarykem na vypsání předčasných voleb, které se uskutečnily 27. října 1929.
