Druhé volby do poslanecké sněmovny Národního shromáždění se uskutečnily 15. listopadu 1925. Oproti volbám 1920 se tentokrát volilo na celém území republiky. Vítězem se stala agrární Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu, která získala 13,7 % všech hlasů. Následovala ji Komunistická strana Československa, jíž připadlo 13,1 % všech hlasů. Třetí nejsilnější stranou byla Československá strana lidová (ČSL) s 9,7 %.
První schůze poslanecké sněmovny se konala 17. prosince 1925, poslední měla pořadové číslo 213 a proběhla 27. června 1929. Při první schůzi bylo provizorně, při sedmé schůzi 16. února 1926 definitivně zvoleno předsednictvo sněmovny. V jeho čele stanul člen agrární strany Jan Malypetr. Čtyřmi místopředsedy se stali Jan Dostálek z ČSL, Josef Stivín z Československé sociálně demokratické strany dělnické, Jan Slavíček z Československé strany socialistické a Franz Spina z Německého svazu zemědělců (15. října 1926 byl nahrazen Wolfgangem Zierhutem). Na šedesáté schůzi 16. prosince 1926 byl počet místopředsedů rozšířen na šest a za další místopředsedy zvoleni František Horák z Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské a Jozef Buday z Hlinkovy slovenské l’udové strany (HSLS). Ve sněmovně působilo dále deset zapisovatelů a čtyři pořadatelé (od 16. prosince 1926 jich bylo osm). Poslanci působili celkem v 17 výborech.
Do druhého volebního období vstoupila poslanecká sněmovna za bouřlivé atmosféry. Během třetí schůze 18. prosince 1925 se při vládním prohlášení Antonína Švehly odehrála vyhrocená obstrukce, roku 1926 dokonce došlo k rozbíjení poslaneckých lavic. Přesto byla mezi lety 1925 až 1929 schválena řada významných zákonů. Ustanovena byla například osmnáctiměsíční vojenská služba, vojákům bylo odebráno voličské právo a v platnost vstoupila nejen nová daňová, ale také správní reforma. Na společném zasedání poslanecké sněmovny a senátu 27. května 1927 došlo k volbě prezidenta republiky. Zvítězil Tomáš G. Masaryk, který získal v prvním kole o 13 hlasů více, než byla potřebná třípětinová většina.
Volební období mělo trvat až do roku 1931. Agrární strana a některé další strany tzv. panské koalice ale preferovaly předčasný termín, neboť měly v úmyslu využít momentálního hospodářského vzestupu k posílení své pozice v Národním shromáždění. Dne 8. října 1929 navíc koalici opustili členové HSLS. Předseda vlády František Udržal se v dané chvíli dohodl s prezidentem Tomášem G. Masarykem na vypsání předčasných voleb 27. října 1929.
