Volební období poslanecké sněmovny mezi lety 1920 a 1925 bylo prvním z celkem čtyř volebních období dolní komory Národního shromáždění republiky Československé. Složení sněmovny bylo dáno volbami z 18. dubna 1920. Jednalo se o první parlamentní volby, jichž se mohly účastnit i ženy a příslušníci menšinových národů. Volby ovšem neprobíhaly na Podkarpatské Rusi, kde panovala nepříznivá bezpečnostní situace, a dále v oblastech Vitorazska, Valticka, Těšínska, Oravy a Spiše, kde mělo teprve proběhnout lidové hlasování o připojení k Československu. Vítězem voleb se stala Československá sociálně demokratická strana dělnická (ČSDSD), která získala 25,7 % všech hlasů. Následovala ji Československá strana lidová (ČSL) a Slovenská l’udová strana, jimž společně připadlo 11,3 % všech hlasů. Třetí nejsilnější stranou byla Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (DSDAP) s 11,1 %.
První schůze poslanecké sněmovny se konala 26. května 1920, poslední schůze měla pořadové číslo 379 a datována byla 16. říjnem 1925. Při první schůzi bylo provizorně, při jedenácté schůzi 8. července 1920 definitivně zvoleno předsednictvo poslanecké sněmovny. V jeho čele stanul člen ČSDSD František Tomášek. Čtyřmi místopředsedy se stali Ján Botto ze Slovenské národní a rolnické strany, Mořic Hruban z ČSL, František Buříval z Československé strany socialistické a Ludwig Czech z DSDAP. Ve sněmovně působilo dále deset zapisovatelů a čtyři pořadatelé. Poslanci pracovali celkem ve 21 výborech.
Hlavním úkolem poslanecké sněmovny v prvním volebním období bylo stabilizovat situaci mladého státu. Již 27. května 1920, den po zahajovací schůzi sněmovny, se poslanci společně se senátory sešli pod vedením F. Tomáška, aby zvolili prezidenta republiky. 284 hlasy ze 411 odevzdaných platných lístků byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk. Pro stabilizaci státu měl ústřední význam zákon na ochranu republiky, schválený sněmovnou ve druhém čtení 8. března 1923 v reakci na násilnou smrt ministra Aloise Rašína a považovaný za nejvýznamnější trestněprávní normu Československa ve 20. letech 20. století.
Volební období mělo trvat až do jara 1926, ovšem spory ve vládní koalici a vidina možného volebního neúspěchu Komunistické strany Československa, jež byla zmítána frakčními konflikty, daly podnět k vypsání předčasných voleb. Tomáš Garrigue Masaryk rozpustil poslaneckou sněmovnu i senát 16. října 1925.
