Ústavodárný rakouský říšský sněm ve Vídni
(10. 7. 1848 — 7. 3. 1849 )

V průběhu června a července 1848 zvolení říští poslanci se od 10. července 1848 mohli účastnit „předporad“ sněmu, během kterých byl např. přijat provizorní jednací řád sněmu (obr. Q). Slavnostní zahájení se konalo za účasti císařova strýce arcivévody Jana 22. července 1848 (obr. R, S). Prvním předsedou sněmu byl zvolen vídeňský poslanec Franz Schmitt, kterého v srpnu nahradil Antonín Strobach (obr. T). Čech Strobach se pak ve vedení sněmu ještě několikrát vystřídal s Polákem Franciszkem Smolkou (obr. U) a demonstrovali tak slovanský vliv ve sněmovně. Pozornost od počátku poutala otázka zrušení poddanství. Iniciativu na sebe v této otázce strhl slezský poslanec Hans Kudlich (obr. V). Poddanství včetně nenáviděné roboty bylo zrušeno 9. září 1848 (obr. W). V té době se však vyhrocovala atmosféra v souvislosti s možným vysláním vojska proti Maďarům. Radikálně demokraticky orientovaní němečtí poslanci se stavěli proti a chtěli ve sněmovně přijmout uherskou delegaci; většina poslanců se však stavěla proti (obr. X). V ulicích Vídně vypukly krvavé srážky, během kterých byl lynčován ministr Baillet de Latour (obr. Y, Z). Po přestěhování sněmu do Kroměříže nabraly na intenzitě práce na vypracování nové ústavy. Její návrh počítal se zakotvením suverenity lidu jako zdroje veškeré moci ve státě. To však naráželo na odpor císaře „z boží milosti“. Při projednávání návrhu ústavy a kodifikace základních občanských práv a svobod zazněly i návrhy na zrušení šlechtictví či trestu smrti (obr. Z1). Jedním z předních řečníků sněmu se tehdy stal František L. Rieger (obr. Z2, Z6 a Z7). Sněmovní období trvalo od 10. července 1848 do 7. března 1849.