Ve volbách v říjnu 1902 posílila Národní strana katolická a Freialldeutsche Partei, tedy jedna z frakcí tzv. všeněmců; tradiční národně liberální strany opět oslabily. Zemským hejtmanem jmenoval císař opět hraběte Felixe Vettera z Lilie (obr. O), jeho náměstkem se stal advokát Jan Žáček. Období je spojeno s rostoucím požadavkem na zavedení všeobecného volebního práva, který na Moravě vedl až k vyhroceným protestům a demonstracím, které v některých případech končily i ztrátami na životech. Vyhrocená politická situace přiměla zástupce tradičních národních stran zintenzivnit jednání o možném kompromisu ohledně revize volebního řádu a také národnostního vyrovnání v otázkách jazykových a školských. Jednání nakonec vyústila až k přijetí balíku zákonů nově upravujících složení sněmu a práva národnostních menšin. V důsledku moravského vyrovnání (tzv. moravského paktu) z roku 1905 vzrost počet poslanců na 151, vznikly národnostně oddělené kurie, v nichž se volili zvlášť čeští a zvlášť němečtí poslanci a přibyla také pátá všeobecná kurie. Nově připadlo 73 mandátů českým poslancům. Ti tak mohli dosáhnout většiny pouze za podpory velkostatkářských poslanců. Jazykový zákon, tzv. lex Parma upravoval komunikaci s jazykovými menšinami – obce s minimálně 20% menšinou musely být schopny komunikovat také v jazyce této menšiny. Školský zákon Lex Perek (obr. P) rozděloval školské rady podle národnostního složení a zaváděl povinnost rodičů dávat děti do škol, jejichž vyučovací jazyk se shodoval s národností dítěte. Moravské vyrovnání představovalo klíčový zlom ve fungování zemského sněmu a vyvrcholení dlouholetých snah o nastolení určitého modu vivendi mezi Čechy a Němci na Moravě. Císařský patent rozpustil sněm v srpnu 1906. Následovaly volby dle nového volebního řádu. Sněmovní období trvalo od 20. prosince 1902 do 28. srpna 1906.
100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
64%
Vysokoškoláků
77%
Znovuzvolených
51
let
Průměrný věk
33
let
Nejnižší věk
84
let
Nejvyšší věk
Moravský zemský sněm
(20. 12. 1902 — 28. 8. 1906 )
celkem 111 poslanců
32
Einheitlicher deutscher Landtagsklub | 20. 12. 1902 – 28. 8. 1906
6
Klub der Mittelpartei | 1902 – 28. 8. 1906
16
Klub des verfassungstreuen Großgrundbesitzes | 1902 – 28. 8. 1906
8
Klub konzervativních velkostatkářů | 1902 – 28. 8. 1906
18
Klub lidových poslanců českých | 20. 12. 1902 – 28. 8. 1906
7
Klub poslanců Katolické strany národní | 20. 12. 1902 – 28. 8. 1906
11
Klub zemských poslanců staročeských | 20. 12. 1902 – 28. 8. 1906
21
Deutsche Fortschrittspartei - Německá pokroková strana
7
Deutsche Volkspartei - Německá lidová strana
4
Freialldeutsche Partei - Volná všeněmecká strana
7
Katolická strana národní na Moravě
6
Mährische Mittelpartei – Moravská strana středu
2
Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – Strana konzervativního velkostatku
16
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
29
Společná kandidátka Národní strany na Moravě a Lidové strany na Moravě
6
Strana konzervativního velkostatku na Moravě
5
I. KURIE I. Sbor | Moravský zemský sněm (1902-1906)
25
I. KURIE II. Sbor | Moravský zemský sněm (1902-1906)
31
II. KURIE MĚSTA | Moravský zemský sněm (1902–1906)
6
II. KURIE OŽK | Moravský zemský sněm (1902–1906)
32
III. KURIE VENKOV | Moravský zemský sněm (1902–1906)
2
VIRILISTÉ | Moravský zemský sněm (1902–1906)
38
česká
42
německá
21
neurčitá
5
Finanční odbor MZS (1902 – 1906)
5
Imunitní odbor MZS (1902 – 1906)
1
Komunikační odbor MZS (1902 - 1906)
1
Národohospodářský odbor MZS (1902 - 1906)
1
Nouzový odbor MZS (1902 - 1906)
4
Odbor pro kontribučenské fondy MZS (1902 – 1906)
1
Odbor pro nouzový stav MZS (1902 - 1906)
6
Odbor pro obecní záležitosti MZS (1902 - 1906)
1
Odbor pro rozšíření zemědělské banky MZS (1902 – 1906)
1
Odbor pro vládní předlohu ohledně stateckého práva MZS (1902 - 1906)
2
Odbor pro vodní cesty MZS (1902 – 1906)
3
Odbor pro volební reformu MZS (1902 – 1906)
4
Permanentní vyrovnávací výbor MZS (1902 – 1906)
1
Petiční výbor MZS (1902 - 1906)
2
Pojišťovací odbor MZS (1902 – 1906)
5
Školský odbor MZS (1902 – 1906)
4
Verifikační odbor MZS (1902 – 1906)
1
Zemědělský odbor MZS (1902 - 1906)
1
Zemský výbor MZS (1902 - 1906)
2
Železniční odbor MZS (1902 – 1906)
3
Živnostenský odbor MZS (1902 – 1906)
Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru
Načítám...
Poslanci
Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších
Zobrazuje se 111 z 111
poslanců
Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (4)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (9)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (11)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (23)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
21
1
21
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
32
83
32
83
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
36
87
36
78
Richard Karel Baratta-Dragono
(7.3.1867 — 12. 3. 1946)
Alfred Skene
(24. 10. 1849 — 17. 1. 1917)
Hugo Leopold Franz Salm-Reifferscheidt
(2. 12. 1863 — 31. 12. 1903)
Julius Gomperz
(21.11.1824 — 21.2.1909)
Johann Chlumecký
(23.3.1834 — 11.12.1924)
Emanuel Proskowetz
(11.12.1818 — 25.12.1909)
Felix Vetter z Lilie
(18. 3. 1830 — 21. 11. 1913)
Maxmilián Kübeck
(15.1.1835 — 12.9.1913)
Emil Tersch
(26. 7. 1834 — 15. 2. 1923)
Hugo Manner
(3.8.1835 — 3.12.1910)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
František Saleský Bauer
(26.1.1841 — 25.11.1915)
Guido Dubský
(19.3.1835 — 22.2.1907)
Hubert Klein
(24.10.1848 — 6.10.1911)
Bedřich Tersch
(30. 3. 1836 — 14. 12. 1915)
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
(20. 5. 1850 — 27. 11. 1914)
Karel Bubela
(22.2.1846 — 6.2.1908)
Ludwig Frankl
(7.12.1847 — 4. 6. 1910)
Hugo Fux
(4.1.1844 — 16.5.1907)
Jan Žáček
(31. 5. 1849 — 4. 10. 1934)
Julius Kofránek
(25.5.1848 — 8.12.1922)
Josef Koudela
(2.7.1845 — 1.11.1913)
Josef Pavlica
(14.5.1851 — 23.6.1906)
Theodor Podstatzky-Thonsern
(4.9.1844 — 10.3.1910)
Jan Rozkošný
(19.10.1855 — 27.3.1947)
Josef Svozil
(8. 12. 1847 — 1. 7. 1931)
Rudolf Stillfried
(15. 6. 1849 — 9. 4. 1921)
Josef Stancl
(23. 2. 1851 — 25. 1. 1924)
Karl Seydel
(11. 1. 1828 — 1. 12. 1908)
Otto Serényi
(21. 9. 1855 — 27. 12. 1927)
Ludvík Belcredi
(4.2.1856 — 6.9.1914)
František Beneš
(12. 9. 1847 — 2. 6. 1930)
Karl Brandhuber
(24.8.1846 — 14.8.1934)
Jan Heimrich
(11.5.1853 — 16.5.1933)
Antonín Hulka
(29.3.1849 — 17.3.1910)
Adalbert Johann Johanny
(11.7.1846 — 20.12.1919)
Jan Kelbl
(15.5.1847 — 19.5.1928)
Filip Kinský
(31.5.1861 — 8.4.1939)
Theodor Kohn
(22.3.1845 — 3.12.1915)
Vojtěch Kulp
(14.2.1850 — 23.3.1932)
August Wieser
(17. 5. 1847 — 27. 3. 1916)
Josef Luksch
(7. 3. 1862 — 26. 11. 1936)
Emil Noha
(11.3.1837 — 18.3.1921)
Josef Podbrdský
(17.2.1847 — 20.9.1930)
Wilhelm Pohl
(12.3.1854 — 15.12.1908)
Jan Pospíšil
(31.7.1845 — 11.6.1925)
Eduard Ulrich
(13. 9. 1855 — 19. 3. 1904)
Otakar Pražák
(21. 11. 1858 — 18. 10. 1915)
Robert Primavesi
(18.11.1854 — 19.4.1926)
Rudolf Rohrer
(6.9.1838 — 6.12.1914)
Adolf Stránský
(8. 4. 1854 — 18. 12. 1931)
Vintíř Stolberg-Stolberg
(7. 2. 1845 — 6. 11. 1926)
Karl Boromeus Schrötter
(13. 11. 1853 — 29. 10. 1908)
Eduard Schleimayer
(22. 3. 1853 — 3. 6. 1929)
Viktor Bauer
(16.4.1847 — 30.9.1911)
Joannes Blankenstein
(2.10.1861 — 24.9.1940)
Filip Gomperz
(4.4.1861 — 3.12.1948)
Paul Hayek
(7.12.1855 — 4.9.1928)
Johann Paul Anton Huber
(5. 8. 1850 — 4. 3. 1927)
Josef Jelinek
(18. 1. 1864 — 22. 5. 1934)
Bedřich Kancnýř
(5.12.1851 — 23.8.1940)
Leopold Götz
(2.10.1839 — 20.7.1908)
Antonín Widmann
(1. 6. 1865 — 11. 2. 1949)
František Němec
(5. 4. 1860 — 22.11.1930)
Josef Vychodil
(14. 12. 1845 — 15. 6. 1913)
Edvard Parma
(20.7.1853 — 25.11.1921)
Václav Perek
(27.9.1859 — 19.5.1940)
Friedrich Plachky
(22. 10. 1836 — 19. 4. 1928)
Jan Pokorný
(21.4.1860 — 22.5.1922)
Jan Přikryl
(24.6.1853 — 28.4.1910)
Karel Richter
(10.9.1862 — 31.3.1942)
Alois Zöllner
(18. 3. 1852 — 3. 11. 1905)
Václav Šílený
(15. 9. 1849 — 9. 9. 1911)
Vincenc Ševčík
(21. 2. 1862 — 16. 10. 1921)
Josef Sýkora
(21. 1. 1851 — 21. 9. 1920)
Antonín Cyril Stojan
(25. 5. 1851 — 29. 9. 1923)
Moritz Vetter-Lilie
(22. 8. 1856 — 20. 9. 1945)
Friedrich Singer
(5. 3. 1851 — 16. 6. 1905)
Johann Schneider
(1. 2. 1844 — 30. 6. 1926)
Heinrich d'Elvert
(4.4.1853 — 7.4.1926)
Anton Seidel
(8. 6. 1855 — 2. 3. 1925)
Hugo Albrecht
(28.3.1862 — 7.8.1920)
Bedřich Bojakovský
(2.6.1859 — 22.2.1925)
Heinrich Fritsch
(15.7.1859 — 25.11.1922)
Josef Goebl
(24.9.1846 — 24.9.1912)
Gustav Robert Groß
(12. 6. 1856 — 23. 2. 1935)
Štěpán Viktor Haupt
(27.10.1869 — 4.10.1954)
Wilhelm Heiter
(15.2.1844 — 12.3.1917)
Albert Herberstein
(12.11.1864 — 20.3.1945)
Heinrich Homma
(30.6.1845 — červen 1921)
František Hruban
(17.9.1852 — 30.6.1930)
Mořic Hruban
(30. 11. 1862 — 16. 9. 1945)
Paul Huyn
(17.2.1868 — 1.10.1946)
Pavel Karásek
(1.1.1848 — 11.10.1908)
Otto Kindermann
(21.5.1863 — po 1938)
Jakub Kobzík
(5.7.1862 — 3.1.1945)
Rudolf Felzmann
(16.2.1866 — 10.5.1937)
Johann Kopp
(14.6.1860 — 13.3.1942)
Ondřej Michlovský
(4.2.1868 — 10.7.1936)
Karel Novák
(11.9.1856 — 31.1.1936)
Heinrich Oberleithner
(10. 6. 1851 — 9. 1. 1920)
Ferdinand Pemsel
(18.10.1853 — 26. 6. 1905)
Josef Pospíšil
(6.5.1845 — 18.12.1926)
Ondřej Přikryl
(26.11.1862 — 22.12.1936)
Kamil Razumovsky
(21.8.1852 — 5.12.1917)
Michal Rychnovský
(29.9.1850 — 4.6.1925)
Franz Josef Zoffl
(27. 6. 1853 — 7. 6. 1932)
František Seilern-Aspang
(5. 3. 1852 — 12. 4. 1916)
Ladislav Samohýl
(2. 9. 1864 — 8. 12. 1949)
Theodor Thonet
(11. 11. 1864 — 8. 12. 1932)
Franz Wagner
(4. 10. 1860 — 10. 3. 1929)
O sněmovně
Zobrazit data k
20. 12. 1902
28. 8. 1906