100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
56%
Vysokoškoláků
80%
Znovuzvolených
46
let
Průměrný věk
25
let
Nejnižší věk
71
let
Nejvyšší věk

Moravský zemský sněm
(18. 12. 1871 — 18. 12. 1877 )

celkem 150 poslanců
35
Deutschliberale Partei - Strana německých liberálů
29
Národní strana (Morava)
5
Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – Strana konzervativního velkostatku
25
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
5
Samostatný kandidát
5
I. KURIE I. Sbor | Moravský zemský sněm (1871-1877)
25
I. KURIE II. Sbor | Moravský zemský sněm (1871-1877)
32
II. KURIE MĚSTA | Moravský zemský sněm (1871–1877)
6
II. KURIE OŽK | Moravský zemský sněm (1871–1877)
31
III. KURIE VENKOV | Moravský zemský sněm (1871–1877)
2
VIRILISTÉ | Moravský zemský sněm (1871–1877)
27
česká
46
německá
22
neurčitá
1
rakouská
1
Finanční odbor MZS (1871 – 1877)

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 150 z 150
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (4)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (9)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
21
1
21
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
30
71
30
71
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
31
77
31
69

O sněmovně

Ve volbách z prosince 1871 díky pomoci a podpoře vlády drtivě zvítězili centralisté. Zemským hejtmanem se stal opět ústavověrný velkostatkář, baron Adalbert Widmann, jeho zástupcem zůstal August Wenzliczke. Menšina 31 poslanců Národní strany a konzervativního velkostatku se vrátila k politice pasivní rezistence. Na konci roku 1872 je sněm zbavil mandátů a vypsal na jejich místa doplňovací volby. Nové volební klání bylo navíc tentokrát spojeno se změnou volebních okresů, která měla napomoci německým kandidátům (například k převážně českému Prostějovu byl připojen Němci obývaný Německý Brodek, což v tomto obvodě zajistilo většinu centralistům až do roku 1884). Přesto velká část Čechů zvolených především ve venkovské kurii svůj mandát obhájila. Na podzim roku 1873 se pak federalisté rozhodli ukončit politiku pasivní rezistence a vrátit se na sněm a roku 1874 i na říšskou radu. To vedlo k výraznému ochlazení vztahů se staročechy z Království českého. Ve sněmu si výraznou většinu podrželi němečtí liberálové s ústavověrnými velkostatkáři a ti tak dokázali nejen blokovat návrhy české opozice na další změnu volebního řádu, či její požadavky v oblasti školství, ale především bez problémů prosadili většinu vlastních návrhů spojených obvykle s hospodářskými otázkami. Převážně se jednalo o záležitosti spojené s deregulací svobodného podnikání či omezeními chudinské péče. Císař sněm rozpustil v prosinci 1877. Sněmovní období trvalo tentokrát standardních šest let, tj. od 18. prosince 1871 do 18. prosince 1877.

Zobrazit data k
18. 12. 1871
18. 12. 1877