Moravský zemský sněm
(14. 9. 1871 — 25. 11. 1871 )

Změny ve vládní politice spojené s jednáním o česko-rakouské vyrovnání (tzv. fundamentálky) v Čechách vedly na Moravě ve volbách v září 1871 k vítězství federalistů a konzervativních velkostatkářů, kteří tak na několik měsíců ovládli sněm. Zemským hejtmanem se již potřetí stal konzervativní kníže Hugo Salm. Tentokrát se k politice pasivní rezistence uchýlila centralistická menšina, která odmítla do sněmu vstoupit. Čeští poslanci zkusili využít své dominance na sněmu ke změně volebního řádu a vypracovali také osnovu adresy zpochybňující Němci zdůrazňovanou samostatnost Moravy a vyslovili se pro spojení země s Českým královstvím. Na stůl se také dostaly otázky zrovnoprávnění češtiny s němčinou a zřízení okresní samosprávy. K projednání a případnému schválení návrhů však již sněmovní většina neměla dostatek času. V důsledku krachu jednání o fundamentálních článcích a s ním spojené změny ve vládní politice, byl moravský sněm již po třech měsících rozpuštěn a vypsány nové volby, v nichž se předpokládalo vítězství centralistů. Sněmovní období trvalo velmi krátce od 14. září 1871 do 25. listopadu  1871.