100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
50%
Vysokoškoláků
81%
Znovuzvolených
46
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
68
let
Nejvyšší věk

Moravský zemský sněm
(6. 4. 1867 — 21. 5. 1870 )

celkem 112 poslanců
40
Deutschliberale Partei - Strana německých liberálů
29
Národní strana (Morava)
5
Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – Strana konzervativního velkostatku
25
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
5
I. KURIE I. Sbor | Moravský zemský sněm (1867-1870)
25
I. KURIE II. Sbor | Moravský zemský sněm (1867-1870)
32
II. KURIE MĚSTA | Moravský zemský sněm (1867–1869)
6
II. KURIE OŽK | Moravský zemský sněm (1867–1869)
31
III. KURIE VENKOV | Moravský zemský sněm (1867–1869)
2
VIRILISTÉ | Moravský zemský sněm (1867–1869)
27
česká
46
německá
22
neurčitá
2
rakouská
2
Finanční odbor MZS (1867 - 1869)
2
Komunikační odbor MZS (1867 - 1869)
4
Zemský výbor MZS (1867 - 1869)

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 112 z 112
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (4)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
21
1
21
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
30
68
30
68
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
33
71
33
67

O sněmovně

Vypjaté a dramatické volby z konce října 1867, do jejichž průběhu ve prospěch německých kandidátů zasahovaly úřady, přinesly výrazné vítězství „německé“ levice. Také novým hejtmanem se stal ústavák hrabě Emanuel Dubský (obr. U). Poražení federalisté získali spolu s konzervativními velkostatkáři pouze 41 hlasů a utrpěli drtivou porážku také ve sněmovních volbách moravských delegátů do říšské rady. V důsledku těchto událostí se poslanci sněmovní pravice uchýlili k politice pasivní rezistence, a to jak v říšském, tak zemském parlamentu. Ve svém státoprávním osvědčení ze srpna 1868 vyjádřili čeští poslanci z Moravy spolu s konzervativními zástupci moravských velkostatkářů solidaritu se svými soukmenovci z Českého království a svůj návrat na parlamentní půdu podmínili uznáním českého „historického práva sebeurčení v záležitostech státních a státoprávních“. Němečtí liberálové zareagovali vydáním vlastního osvědčení, v němž zdůraznili historickou i právní nezávislost Moravy na Čechách a zpochybnili existenci jakýchkoliv společných „českých zemí“. Nepřítomnosti pravicových odpůrců také využili k prosazení nových změn ve volebním řádu, který do budoucna zvýhodňoval německé kandidáty. V květnu 1870 císařský patent sněm předčasně rozpustil s cílem vyjít vstříc federalistické straně bojkotující sněmovní jednání. Sněmovní období trvalo od 6. dubna 1867 do 21. května 1870.

Zobrazit data k
6. 4. 1867
21. 5. 1870