Volby z přelomu ledna a února 1867 ovládla Národní strana spolupracující s konzervativními velkostatkáři. Zemským hejtmanem se stal konzervativní velkostatkář kníže Hugo Salm, jeho zástupcem brněnský advokát August Wenzliczke. Během krátkého sněmovního období stihli Češi své vítězství využít k sepsání adresy císaři, v níž jménem moravského sněmu žádali, aby chystané ústavní změny a především rakousko-uherské vyrovnání projednaly především sněmy jednotlivých zemí monarchie. Podařilo se také prosadit změnu volebního řádu tak, že napříště k jeho změnám stačila pouze prostá, nikoli kvalifikovaná většina jako v minulosti. Další zásadní chystané změny již čeští poslanci pro krátkost zasedání prosadit nestihli. V následných volbách delegátů do říšské rady sněm vyslal 19 příznivců pravice a pouze tři ústavověrné zástupce. Císařský patent z 1. března 1867 však sněm předčasně rozpustil a vypsal nové volby za účelem zásadně změnit rozložení politických sil. Sněmovní období trvalo kuriozně krátký čas od 18. února do 1. března 1867.