100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
60%
Vysokoškoláků
61%
Znovuzvolených
47
let
Průměrný věk
26
let
Nejnižší věk
76
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(28. 12. 1895 — 25. 8. 1901 )

celkem 302 poslanců
1
Český klub | ??? – ???
1
Klub svobodomyslných lidových poslanců českých | ??? – ???
1
Národní strana (Čechy) | ??? – ???
10
Národní strana svobodomyslná | ??? – ???
2
Německá lidová strana | ??? – ???
5
Německá pokroková strana | ??? – ???
3
Strana konzervativního velkostatku | ??? – ???
1
Bezpartijní
6
Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – Strana konzervativního velkostatku
54
I. KURIE NEZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1895–1901)
16
I. KURIE ZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1895–1901)
71
II. KURIE MĚSTA | Český zemský sněm (1895–1901)
15
II. KURIE OŽK | Český zemský sněm (1895–1901)
79
III. KURIE VENKOV | Český zemský sněm (1895–1901)
5
VIRILISTÉ | Český zemský sněm (1895–1901)
117
česká
77
německá
27
neurčitá

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 302 z 302
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (12)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
23
1
23
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
30
76
30
76
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
32
79
32
74

O sněmovně

Český zemský sněm

Převzetí vedení české politiky mladočechy definitivně potvrdily výsledky všeobecných zemských voleb v listopadu 1895. Zdecimovaná Národní strana tehdy odmítla i jen kandidovat a svému rivalovi zcela vyklidila pole. Ve velkostatkářské kurii obhájili svou dominantní pozici konzervativci a v německých obvodech zvítězila opět kandidátka liberálů, ačkoli ve městech i na venkově získali na její úkor deset mandátů němečtí nacionálové a dva mandáty křesťanští sociálové. Postupující tříštění politické scény pak dokládají četné nominace agrárního hnutí (zvítězili ve dvou českých obvodech), dále kandidátů Katolické národní strany, pokrokářů, antisemitů (zisk jednoho mandátu) nebo socialistů. Stále častěji tak během volební kampaně i sněmovních debat rezonovala nová politická témata týkající sociální problematiky, hospodářských poměrů v jednotlivých sektorech, ale i otázky kultury a náboženství. Politická reprezentace postupem času zrcadlila členění společnosti do několika kulturně-politických milieu – a to národně-liberálního (občanského), agrárního, katolického (křesťanského) a socialistického.

Nový sněm se poprvé sešel 28. prosince 1895. S ohledem na převahu národních liberálů obou směrů ve sněmovně i nadále hlavním tématem debat zůstávaly národnostní spory a otázka autonomie Českého království. To dokládá i adresa císaři schválená v únoru 1896. I v tomto sněmovním období zastával post zemského maršálka Jiří kníže Lobkowicz, zatímco jeho náměstkem císař jmenoval Julia Lipperta, představitele německé liberální strany. Ten pro vyostřování národnostních sporů v roce 1898 rezignoval, stejně jako o rok později jeho následník Albert Werunsky. Němci tehdy na protest opět opustili český sněm a praktikovali taktiku pasivní rezistence. V pořadí třetím náměstkem zemského maršálka se stal obchodník a mladočeský politik Josef Wohanka. Poslední sněmovní schůze se odehrála 6. července 1901 a 28. srpna 1901 byl sněm rozpuštěn.

Zobrazit data k
28. 12. 1895
25. 8. 1901