100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
81%
Vysokoškoláků
69%
Znovuzvolených
48
let
Průměrný věk
28
let
Nejnižší věk
80
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(24. 9. 1878 — 17. 5. 1883 )

celkem 303 poslanců
1
Klub německé ústavní strany (Klub der deutschen Verfassungspartei) | ??? – ???
4
Národní strana (Čechy) | ??? – ???
1
Národní strana svobodomyslná | ??? – ???
2
Německá pokroková strana | ??? – ???
1
Strana konzervativního velkostatku | ??? – ???
2
Strana ústavověrného velkostatku | ??? – ???
2
Německá liberální strana (Ústavní strana/Staroliberálové - Klub levice/Sjednocená levice/Sjednocená německá levice *1888/Německá pokroková strana *1891) (před 1918)
11
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
54
I. KURIE NEZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1878–1882)
70
II. KURIE MĚSTA | Český zemský sněm (1878–1882)
15
II. KURIE OŽK | Český zemský sněm (1878–1882)
78
III. KURIE VENKOV | Český zemský sněm (1878–1882)
3
VIRILISTÉ | Český zemský sněm (1878–1882)
84
česká
113
německá
7
neurčitá
2
rakouská
1
Zemský výbor

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 303 z 303
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (10)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
28
1
28
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
30
77
30
77
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
32
84
32
76

O sněmovně

S ohledem na negativní následky plynoucí z rozkolu v českém politickém táboře došlo před zemskými volbami v září 1878 k uzavření volební dohody mezi Národní stranou (staročeši) a Národní stranou svobodomyslnou (mladočeši). Společná kandidátní listina v českých oblastech suverénně zvítězila, zatímco v německojazyčném území triumfovala německá liberální levice. Sněm se poprvé sešel 24. září 1878 a jeho ústavověrná většina (konzervativní velkostatkáři ve volbách prohráli) vedla panovníka k opětovnému jmenování Karla Auersperg zemským maršálkem.

Přesto na sněmu došlo k zásadní změně: návratem staročechů na český zemský sněm (1878) skončilo období pasivní rezistence na zemské úrovni. V tzv. Státoprávním klubu pak zasedli poslanci obou českých občanských stran společně. V průběhu volebního období lze sledovat růst sebevědomí české politické reprezentace, která se v roce 1879 po návratu na říšskou radu stala vládní stranou. Němci se naopak na říšské radě ve Vídni ocitli v opozici a na novou situaci reagovali stupňováním německých nacionálních požadavků. Postupující nacionalizace se projevila i radikalizací části veřejnosti a rostoucí intenzitou národnostních sporů v Českém království, demonstrovanou například známou bitkou českých a německých studentů v červnu 1881 v Chuchli u Prahy nebo konspiračními teoriemi při požáru Národního divadla. Mocenský obrat v předlitavském parlamentu také zkomplikoval pozici politiků ústavověrného tábora na českém sněmu. Kvůli neshodám s vládou Eduarda Taaffeho ještě před ukončením sněmovního období rezignoval zemský maršálek Karl Auersperg a vláda se už tehdy připravovala na akci k zajištění si loajální většiny i na českém sněmu. Dne 7. května 1883 byl proto sněm předčasně rozpuštěn a na červen byly vypsány všeobecné volby.

Zobrazit data k
24. 9. 1878
17. 5. 1883