100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
83%
Vysokoškoláků
70%
Znovuzvolených
46
let
Průměrný věk
25
let
Nejnižší věk
89
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(24. 4. 1872 — 24. 4. 1878 )

celkem 667 poslanců
2
Český klub | ??? – ???
1
Národní strana (Čechy) | ??? – ???
1
Německá pokroková strana | ??? – ???
2
Strana konzervativního velkostatku | ??? – ???
4
Strana ústavověrného velkostatku | ??? – ???
2
Národní strana (Čechy)
1
Německá liberální strana (Ústavní strana/Staroliberálové - Klub levice/Sjednocená levice/Sjednocená německá levice *1888/Německá pokroková strana *1891) (před 1918)
11
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
54
I. KURIE NEZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1872–1877)
16
I. KURIE ZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1872–1877)
72
II. KURIE MĚSTA | Český zemský sněm (1872–1877)
15
II. KURIE OŽK | Český zemský sněm (1872–1877)
79
III. KURIE VENKOV | Český zemský sněm (1872–1877)
4
VIRILISTÉ | Český zemský sněm (1872–1877)
91
česká
112
německá
16
neurčitá
4
rakouská
2
Zemský výbor

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 667 z 667
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
28
1
28
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
27
75
27
75
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
31
92
31
76

O sněmovně

Český zemský sněm

Zesílení české a federalistické opozice vedlo politický tábor centralistů ke snahám o další omezení autonomie historických zemí a k posílení role ústředního parlamentu zavedením přímých voleb do říšské rady. K prosazení této ústavní změny bylo klíčové ovládnout zemské sněmy, respektive skrze ně získat potřebnou většinu v centrálním parlamentu. A tak se všeobecné zemské volby v dubnu 1872 staly pro oba politické tábory rozhodujícím střetnutím. Zaznamenány byly různé formy nelegitimní kampaně a volebních podvodů, pro které si volby v Čechách vysloužily označení „chabrusové“.

Sněm se poprvé sešel 24. dubna 1872. Na základě volebního vítězství ve velkostatkářské kurii ovšem sněm nyní ovládali němečtí centralisté. Ti vzápětí zvolili zástupce českého sněmu na říšské radě, jejíž většina pak schválila zavedení přímých voleb do říšské rady. Císař říšský zákon sankcionoval v dubnu 1873. V čele nově zvoleného zemského sněmu stanul předák ústavověrných velkostatkářů Karl Auersperg. Zástupcem maršálka v zemském výboru se stal německý liberál Franz Schmeykal a ve sněmu maršálka zastupoval českobudějovický starosta Eduard Claudi. Federalisté (tj. čeští občanští politikové, kteří byli v menšině) se odmítali zasedání sněmu účastnit (taktika tzv. pasivní rezistence) a byli sněmovní většinou zbavováni mandátů. To opakovaně vedlo k neustálému vypisování doplňovacích voleb v českých okresech, v nichž ale opětovně vítězili čeští federalisté.

Otázka problematické parlamentní pasivity a vztah Čechů ke konzervativním a klerikálním spojencům ovšem mezitím vedly k rozkladu dosud jednotné české Národní strany. V českojazyčných volebních obvodech se tak při doplňovacích volbách od roku 1874 střetávali kandidáti dvou českých stran, tj. staročechů a mladočechů. Rozkol v českém táboře vygradoval v prosinci 1874 založením Národní strany svobodomyslné (mladočeši) a vstoupením jejích sedmi poslanců na český sněm. Po smrti Františka Palackého (1876) a interních bojích o moc svou pozici faktického předsedy strany uhájil František Ladislav Rieger. Proměna se udála rovněž v německém stranickém subsystému. Vedle klerikálů a německých liberálů o mandáty od počátku 70. let zápasili i stoupenci německého nacionálního hnutí. Od 70. let sílil rovněž socialistický politický proud, ovšem jeho šance na parlamentní zastoupení byly s ohledem na volební daňový cenzus vylučující z voleb dělnictvo minimální. Po uplynutí šestiletého funkčního období došlo 24. dubna 1878 k rozpuštění sněmu a vypsání všeobecných voleb na září 1878.

Zobrazit data k
24. 4. 1872
24. 4. 1878