100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
85%
Vysokoškoláků
84%
Znovuzvolených
46
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
84
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(6. 4. 1867 — 29. 7. 1870 )

celkem 347 poslanců
1
Český klub | ??? – ???
1
Herbst-Kaiserfeldklub | ??? – ???
1
Klub der Verfassungspartei | ??? – ???
1
Klub německé levice (Klub der Linken) | ??? – ???
5
Národní strana (Čechy) | ??? – ???
3
Strana ústavověrného velkostatku | ??? – ???
2
Národní strana (Čechy)
1
Německá liberální strana (Ústavní strana/Staroliberálové - Klub levice/Sjednocená levice/Sjednocená německá levice *1888/Německá pokroková strana *1891) (před 1918)
12
Partei des verfassungstreuen Grossgrundbesitzes/Vereinigung der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer – Strana ústavověrného velkostatku
53
I. KURIE NEZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1867–1869)
9
I. KURIE ZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1867–1869)
72
II. KURIE MĚSTA | Český zemský sněm (1867–1869)
15
II. KURIE OŽK | Český zemský sněm (1867–1869)
79
III. KURIE VENKOV | Český zemský sněm (1867–1869)
4
VIRILISTÉ | Český zemský sněm (1867–1869)
90
česká
101
německá
21
neurčitá
2
rakouská
2
Zemský výbor

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 347 z 347
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (4)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (10)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
28
1
28
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
22
79
22
79
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
25
87
25
72

O sněmovně

Český zemský sněm

Všeobecné volby do českého sněmu se konaly v druhé polovině března 1867 a s ohledem na rozložení sil v jednotlivých volebních obvodech rozhodl o sněmovní většině výsledek voleb do velkostatkářské kurie. Za využití ne zcela legitimních nástrojů se vládě podařilo získat loajální sněmovní většinu německých liberálních poslanců a tzv. ústavověrných velkostatkářů na čele s Karlem Auerspergem. Sněm se poprvé sešel 6. dubna 1867 a nejvyšším zemským maršálkem byl zprvu jmenován Edmund Hartig; od srpna 1867 až do rozpuštění sněmu pak funkci zastával Adolf Auersperg. Funkci maršálkova náměstka vykonával Johann Limbeck a po něm Anton Banhans. Provládní většina dne 13. dubna 1867 zvolila delegáty do říšské rady, která legitimovala nové státoprávní uspořádání monarchie (vznik rakousko-uherského dualismu). Stoupenci federalistického programu a českého národního hnutí odmítli legitimitu ústředního parlamentu i jím přijatých státoprávních změn.

Část české veřejnosti manifestovala protivládní odpor tzv. táborovým hnutím a čeští poslanci na protest zahájili bojkot sněmovních jednání (taktika tzv. pasivní rezistence). Vládě se nepodařilo zlomit opoziční odpor a při doplňovacích volbách v českojazyčných obvodech elektorát volil tzv. deklaranty, stoupence české Státoprávní deklarace ze srpna 1868. Až pád tzv. občanského ministerstva (vlády) v Předlitavsku a nástup kabinetu Poláka Alfreda Potockého (1870) přinesly obrat a nadějná jednání s českou politickou reprezentací. Potřeba zmírnění vnitrostátních rozporů a posílení loajality českého obyvatelstva vůči státní moci kvůli blížícímu se válečnému konfliktu mezi Pruskem a Francií vedly císaře 29. července 1870 k rozpuštění českého sněmu a vypsání nových voleb. Ty by daly vzniknout federalistické většině na sněmu a otevřely cestu k česko-rakouskému státoprávnímu vyrovnání.

Zobrazit data k
6. 4. 1867
29. 7. 1870