100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
86%
Vysokoškoláků
70%
Znovuzvolených
45
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
84
let
Nejvyšší věk

Český zemský sněm
(18. 2. 1867 — 26. 2. 1867 )

celkem 241 poslanců
1
Český klub | ??? – ???
1
Herbst-Kaiserfeldklub | ??? – ???
1
Klub der Verfassungspartei | ??? – ???
4
Národní strana (Čechy) | ??? – ???
2
Německá pokroková strana | ??? – ???
1
Strana konzervativního velkostatku | ??? – ???
2
Národní strana (Čechy)
8
Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – Strana konzervativního velkostatku
54
I. KURIE NEZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1867–1867)
16
I. KURIE ZAVÁZANÝ | Český zemský sněm (1867–1867)
71
II. KURIE MĚSTA | Český zemský sněm (1867–1867)
15
II. KURIE OŽK | Český zemský sněm (1867–1867)
78
III. KURIE VENKOV | Český zemský sněm (1867–1867)
4
VIRILISTÉ | Český zemský sněm (1867–1867)
96
česká
92
německá
38
neurčitá
1
Zemský výbor

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 241 z 241
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (8)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (4)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
28
1
28
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
22
76
22
76
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
22
84
22
84

O sněmovně

Jedná se o vůbec nejkratší zasedání sněmu Království českého. Při nových zemských volbách na přelomu ledna a února 1867 se opět prosadila federalistická většina české Národní strany a konzervativních velkostatkářů kandidujících nyní samostatně vedle ústavověrných velkostatkářů. Zasedání sněmu zahájil 18. února místodržící Karl Rothkirch-Panthen a přítomné poslance informoval o nejvyšším rozhodnutí, kterým císař a král František Josef I. jmenoval nejvyšším zemským maršálkem Alberta Nostitz-Rienecka. Jeho náměstkem byl ustanoven pražský purkmistr Václav Bělský. Svolání sněmu souviselo s přípravou státoprávní reformy celé monarchie. Poslanci měli jen zvolit delegáty do mimořádné říšské rady složené ze zástupců všech sněmů rakouské části habsburské monarchie. Převrat ve Vídni provedený ministrem zahraničí a císařského domu Friedrichem Beustem, vyjednávajícím s Uhry o státoprávním vyrovnání, tyto původní intence státního ministra Richarda Belcrediho překazil. Namísto porad o státoprávní reformě se patentem ze 4. února 1867 svolávala pouze tzv. ústavní říšská rada (na základě únorové ústavy z roku 1861), po níž se žádalo schválení Beustem připraveného projektu rakousko-uherského vyrovnání. Státní ministr Richard Belcredi na protest rezignoval a většina českého sněmu nový vládní kurz odmítla. Deklarovala, že delegáty do ústředního parlamentu nezvolí. Beustem dočasně vedená nová vláda, ve snaze získat při nových volbách loajální sněmovní většinu, neposlušný sněm rozpustila a vypsala nové volby, jejichž výsledek chtěla mít pod kontrolou.

Zobrazit data k
18. 2. 1867
26. 2. 1867