100%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
70%
Vysokoškoláků
60%
Znovuzvolených
50
let
Průměrný věk
30
let
Nejnižší věk
78
let
Nejvyšší věk

Slezský zemský sněm
(28. 12. 1909 — 28. 12. 1915 )

celkem 40 poslanců
1
Německá agrární strana | ??? – ???
3
I. KURIE | Slezský zemský sněm (1909–1918)
10
I. KURIE druhý sbor | Slezský zemský sněm (1909–1918)
11
II. KURIE MĚSTA | Slezský zemský sněm (1909–1918)
3
II. KURIE OŽK | Slezský zemský sněm (1909–1918)
11
III. KURIE VENKOV | Slezský zemský sněm (1909–1918)
1
VIRILISTÉ | Slezský zemský sněm (1909–1918)
5
česká
29
německá
1
neurčitá
2
polská

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 40 z 40
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (3)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (7)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (5)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
16
1
16
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
30
77
30
77
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
36
84
36
72

O sněmovně

Slezský zemský sněm

Zemské volby do všech kurií proběhly v září 1909. Do sněmu byli zvolení tři zástupci české národní strany, všichni za venkovské obce. Z nich nejvýznamnější politický představitel slezských Čechů JUDr. František Stratil v průběhu výkonu mandátu zemřel a byl nahrazen v doplňovací volbě opět českým kandidátem. Polská národní strana uspěla ve venkovských obcích dvěma mandáty. Jeden ztratila ve prospěch nového politického uskupení, které se zformovalo kolem Józefa Koźdoně (1873–1949), představitele tzv. šlonzákovství – tedy politického směru, který propagoval tzv. kulturní němectví mezi původním slovanským obyvatelstvem těšínského Slezska. Okruh voličů této strany se rekrutoval zejména z řad Poláků protestantského vyznání, kteří se sice nepovažovali přímo za Němce, ale za stoupence německé kultury a chtěli se odlišit od národně orientovaných Poláků z Haliče. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, kromě jediného, který byl představitelem křesťanských sociálů. Němečtí poslanci zvolení za městskou a venkovskou kurii zůstali rozděleni na liberální tábor, představovaný Německou pokrokovou stranou a nacionály, sdruženými zejména v Německé lidové straně a Německé agrární straně ve Slezsku. Do čela sněmu byl panovníkem jmenován hrabě Heinrich Larisch-Mönnich, který tak ve funkci hlavy zemského výboru setrval až do prosince 1918. Hlavními politickými tématy v období před vypuknutím I. světové války byly stále se vyostřující národnostní rozbroje, reforma volebního řádu, sociální a ekonomické problémy dotýkající se rolnictva a malovýrobců a neuspokojivý stav zemských financí, který hrozil krachem. Po vypuknutí války nebyl sněm svoláván a ve funkci zůstal pouze zemský výbor v čele se zemským hejtmanem. Slezský zemský sněm zanikl se vznikem Československa. Sněm jednal od 28. prosince 1909 do 4. března 1914.  Jeho volební období skončilo 28. prosince 1915, nové volby nicméně nebyly vypsány.

Zobrazit data k
28. 12. 1909
28. 12. 1915