Slezský zemský sněm
(28. 12. 1896 — 8. 9. 1902 )

Zemské volby do všech kurií proběhly v září 1896. Češi získali tři mandáty ve venkovských obcích, stejně úspěšní byli i polští kandidáti. Opakovala se tedy situace z předcházejícího volebního období. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na liberální zastánce ústavověrné strany a nacionalisty, většinou stoupence Německé lidové strany. Zemským hejtmanem jmenoval panovník hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha. Ústředními tématy sněmovních rokování byly hospodářské problémy, sociální situace venkovského obyvatelstva, jazyková práva, školství, zavedení přímých a tajných voleb ve venkovské kurii. Nesmiřitelnost německých poslanců vůči českým a polským požadavkům na převzetí českého gymnázia v Opavě a polského gymnázia v Těšíně do správy země nakonec vyřešil stát jejich postátněním v roce 1897, respektive 1903. Sněm jednal od 28. prosince 1896 do 19. července 1902. Rozpuštěn pak byl 8. září 1902.