81%
mužů
Poměr pohlaví poslanců
31%
Vysokoškoláků
54%
Znovuzvolených
45
let
Průměrný věk
22
let
Nejnižší věk
74
let
Nejvyšší věk

Národní shromáždění ČSR/ČSSR
(14. 6. 1964 — 8. 12. 1971 )

celkem 316 poslanců
1
Klub poslanců Československé strany lidové | ??? – ???
2
Klub poslanců Komunistické strany Československa | ??? – ???
22
Sdružení poslanců kraje Hlavní město Praha | ??? – 31. 12. 1968
15
Sdružení poslanců kraje Jihočeského | ??? – 31. 12. 1968
40
Sdružení poslanců kraje Jihomoravského | ??? – 31. 12. 1968
25
Sdružení poslanců kraje Severočeského | ??? – 31. 12. 1968
35
Sdružení poslanců kraje Severomoravského | ??? – 31. 12. 1968
26
Sdružení poslanců kraje Středočeského | ??? – 31. 12. 1968
27
Sdružení poslanců kraje Středoslovenského | ??? – 31. 12. 1968
25
Sdružení poslanců kraje Východočeského | ??? – 31. 12. 1968
25
Sdružení poslanců kraje Východoslovenského | ??? – 31. 12. 1968
18
Sdružení poslanců kraje Západočeského | ??? – 31. 12. 1968
39
Sdružení poslanců kraje Západoslovenského | ??? – ???
1
Skupina poslanců bez stranické příslušnosti | ??? – ???
300
Národní fronta Čechů a Slováků (NF)
205
česká
1
československá
10
maďarská
2
německá
1
polská
80
slovenská
2
ukrajinská
1
Komise bezpečnostní výboru branného a bezpečnostního SL
1
Komise daňová výboru rozpočtového SL
1
Komise pro evropskou bezpečnost výboru zahraničního SL
1
Komise pro řešení otázek postavení žen a rodin v naší společnosti
1
Komise pro tělesnou výchovu a sport kulturního výboru SL
1
Komise sociální výboru pro sociální politiku SL
3
Rozpočtový výbor/ Výbor pro plán a rozpočet SL
2
Výbor mandátový a imunitní SL
1
Výbor pro průmysl, dopravu a obchod SL
2
Výbor pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje NS
1
Výbor ústavně právní NS
2
Zahraniční výbor

Místo narození poslancůMapa se aktualizace podle zvoleného nastavení filtru

Načítám...

Poslanci

Zavřít filtr
řadit dle Základní řazeníPodle příjmení (od A)Podle příjmení (od Z)Nejméně mandátůNejvíce mandátůOd nejmladšíchOd nejstarších

Zobrazuje se 316 z 316
poslanců

Poslanecky Slibi(Nějaké informace k vysvětlení)
Parlamentní tělesa
Pohlaví
Kooptacei(Nějaké informace k vysvětlení)
Funkce (12)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Poslanecké kluby (18)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Volební strany (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Kurie (2)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Výbory (48)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Vzdělání
Náboženské vyznání (6)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Národnosti (8)i(Nějaké informace k vysvětlení)
Fotografiei(Nějaké informace k vysvětlení)
Počet mandátůi(Nějaké informace k vysvětlení)
1
10
1
10
Věk na začátku mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
22
74
22
74
Věk na konci mandátui(Nějaké informace k vysvětlení)
29
78
29
76

O sněmovně

Národní shromáždění ve svém posledním volebním období je specifické zejména událostmi kolem roku 1968. Poslanci byli zvoleni dne 14. 6. 1964 na základě zákona č. 34/1964 Sb., který zaváděl drobné změny obsažené v ústavě z roku 1960. Čtyřletý mandát byl poslancům zákonem č. 112/1967 prodloužen do 16. 11. 1968 v souvislosti s posunutím termínu dalších voleb. Ty se měly uskutečnit na základě zákona z 30. 11. 1967, podle kterého mohlo v jednom volebním obvodu kandidovat více zástupců Národní fronty, než kolik jich mohlo být zvoleno. V souvislosti s demokratizačním procesem na jaře 1968 a snahou volební zákon změnit byl vydán nový ústavní zákon, který dále poslancům prodloužil mandát nejdéle do konce roku 1969. Volební model z roku 1967 nakonec použit nebyl a totéž platilo o připravované verzi z roku 1968. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, nakonec konstatoval, že z poslanců Národního shromáždění se od 1. 1. 1968 stávají poslanci Sněmovny lidu Federálního shromáždění. S ohledem na neklidnou situaci v důsledku přítomnosti vojsk Varšavské smlouvy byl mandát poslancům zákonem z 15. 10. 1969 již potřetí prodloužen, a to nejdéle do konce roku 1971. Poslanci zvolení v roce 1964 tak vykonávali nejdelší mandát v historii Československa. Od srpna 1968 se až do všeobecných voleb také nekonaly doplňovací volby. Noví poslanci, navrhovaní Národní frontou, byli schvalováni přímo sněmovnou na základě zákona č. 117/1969 Sb. S některými poslanci byly naopak vedeny rozhovory o vhodnosti jejich rezignace, v případě neúspěchu je sněmovna mandátu zbavila. Význam Národního shromáždění v roce 1968 mírně vzrostl. Dokladem toho byl jednak únos předsedy Národního shromáždění Smrkovského spolu s dalšími představiteli státu do Sovětského svazu po vpádu vojsk nebo vydávání prohlášení v době paralýzy vedení KSČ a státu. Parlament ve dnech 21.-28.8.1968 zasedal denně, přičemž sídlil provizorně v Cukrovarnickém paláci u Jindřišské věže, kde byla kancelář Národního shromáždění.

Zobrazit data k
14. 6. 1964
8. 12. 1971