Slezský zemský sněm
(14. 10. 1890 — 25. 7. 1896 )

Zemské volby do všech kurií proběhly na konci června a v červenci 1890. Češi získali tři mandáty ve venkovských obcích, stejně tak úspěšní byli i polští kandidáti. Ovšem vztah mezi oběma národnostmi se dále vyhrocoval. Poprvé od roku 1861 se členem zemského výboru stal poslanec neněmecké národnosti Polák Ignacy Świeźy (1839–1902) a jeho náhradníkem Čech Václav Hrubý. Zemským hejtmanem jmenoval panovník hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na liberální zastánce ústavověrné strany a nacionalisty, mezi nimi se s výjimkou jednoho všeněmce jednalo o stoupence Německé lidové strany. Do popředí sněmovních jednání stále více vstupovaly národnostní otázky. Prakticky jakákoliv problematika byla nahlížena prizmatem národnosti. Německá sněmovní většina se snažila všemožně bránit německý charakter Rakouského Slezska a bojkotovala veškeré snahy vedoucí k prosazení práv slovanských národností. Sněm jednal od 14. října 1890 do 7. února 1896; rozpuštěn byl 25. července 1896.