Slezský zemský sněm
(9. 9. 1884 — 23. 5. 1890 )

Zemské volby do všech kurií proběhly v červenci 1884. Předvolební boj byl ve znamení vzájemného vzdalování se české a polské národní strany navzájem. Spolek Politická a hospodářská jednota v Opavě se ujal vedení předvolebního boje v oblastech s českými voliči a usiloval marně o zisk dvou mandátů v kurii venkovských obcí Frýdek – Bohumín a Opava – Bílovec. Teprve v roce 1888 úmrtím poslance R. Schmucka se podařilo českému kandidátu JUDr. Františku Stratilovi (1849–1911) získat mandát v posledně zmíněném volebním okrsku. V samotné polské národní straně se rozhořel konfesijní spor mezi katolíky a protestanty. Tyto rozepře vedly k propadnutí slovanských kandidátů na Těšínsku, když se podařilo získat jen dva mandáty. Zástupci velkostatkářské kurie zůstali tradičně věrni ústavověrné straně, další němečtí poslanci z řad městské a venkovské kurie se dělili i nadále na stoupence staroliberální ústavověrné strany (Johann Demel, Gustav Gabriel, Theodor Haase či Max Menger) a liberální nacionalisty, z nichž někteří koketovali s všeněmeckým hnutím kolem rytíře Georga von Schönerera (Emil Rochowanski, Moritz Rossy, Heinrich Horny či Ferdinand Pohl). Do 23. zasedání sněmu (25. 11. 1885–14. 1. 1886) vedl sněm z pozice zemského hejtmana hrabě Amand Kuenburg, který pro zhoršující se zdravotní stav odstoupil a byl nahrazen hrabětem Heinrichem Larisch-Mönnichem (1850–1918). Jednou z otázek, kterou se sněm začal zabývat, byla problematika reformy volebního řádu do slezského sněmu. Většina návrhů ztroskotávala na obavách německé sněmovní většiny z rozšíření voličského okruhu z řad slovanského obyvatelstva a ze ztráty rozhodujícího politického vlivu. Sněm jednal od 9. září 1884 do 14. listopadu 1889; rozpuštěn byl 23. května 1890.