Badeniho volební reforma (1896) byla polovičatým krokem na cestě demokratizace. Další z vrcholů hnutí za zavedení všeobecného volebního práva následoval v letech 1905 až 1906 v souvislosti s revolucí v Rusku. Krvavé střety demonstrantů s četnictvem a vojskem v listopadu a prosinci 1905 uvolnily cestu demokracii. Vláda a císař si od posílení internacionální sociální demokracie ovšem slibovali i oslabení nacionalismu středních vrstev. Tento předpoklad však nenastal, naopak se pozvolna začala nacionalizovat a rozpadat celorakouská sociální demokracie.